František Pospíšil

Na svých stránkách popisuji cesty, kterými jsem došel k zamýšleným cílům. Cíle se občas během cesty změnily.

Rodinný dům

Sádrová omítka

Červen 2011 – omítání vnitřních stěn

Při výběru materiálu a technologie omítání máme k dispozici několik možností. Já se rozhodoval podle následujících kritérií:

1) Lepidlo s perlinkou a vápenocementová omítková směs

Výhody:

– známý a běžně používaný způsob omítání

– přijatelná cena

– jednoduchá technologie, je možné lehce dosáhnout rovných ploch, pokud je rovné zdivo

Nevýhody:

– vrstva lepidla neprodyšně uzavře zdivo, ze kterého se pomaleji vypařuje voda a tím je snížen tepelný odpor zdiva

– velká pracnost, je nutno natáhnout vrstvu lepidla, vložit perlinku, nechat zaschnout, natáhnout omítku a potom zafilcovat

– dodatečné opravy na omítce jsou vidět

– zdivo musí být velmi dobře připraveno, lepidlem nelze zapravit větší nerovnosti, např. drážky elektrických kabelů

2) Strojově aplikovaná sádrová omítka

Výhody:

– malá pracnost, omítku nastříká firma

Nevýhody:

– velmi vysoká cena

3) Ručně aplikovaná sádrová omítka

Výhody:

– prodyšnost omítky, do jisté míry je možná regulace vlhkosti v interiéru

– menší pracnost než při aplikaci lepidla a vápenocementové omítky, sádrová omítka se natahuje v jedné vrstvě

– je možné provádět dodatečné opravy, např. vyřezat drážku pro elektrický kabel a zafilcovat tak, aby nebylo znát, kde drážka je

– zdivo může mít docela velké vady, drážky atd. které budou vyplněny sádrovou omítkou

Nevýhody:

– cena je srovnatelná, nebo vyšší než u lepidla a vápenocementové omítky – záleží na použité značce omítky a na tloušťce vrstvy

– omítku je nutno natahovat ve větší vrstvě s pomocí omítníků

– v mém okolí neznámý způsob omítání: je těžké najít zedníka, který o tom alespoň slyšel a je ochoten se naučit omítku používat

– horší dostupnost materiálu ve stavebninách

 sádrová omítka

dum-baumit2

Garáž jsme zkusili omítnout prvním způsobem, nebylo to špatné, ale nebavilo mě čekat do druhého dne, než uschne lepidlo a bude možné natáhnout omítku.

Do obytných prostor jsem chtěl použít sádrovou omítku, kvůli její prodyšnosti. Na zkoušku jsem koupil pytel omítky Knauf a natáhl kousek zdi v malém pokoji kde bude skříň. Je to velmi jemná omítka, nerezovým hladítkem lze dosáhnout naprosto hladkého povrchu. Jenomže na celý dům by byl Knauf moc drahý. Tak jsem poptával dál a zjistil jsem, že cenově i svými parametry by byl nejvýhodnější Baumit ratio slim.

Měl jsem uděláno několik zkoušek pevnosti, kdy jsem vrstvu omítky rozbrušovačkou rozřezal na čtverce a zkoušel je odsekat. Došel jsem k závěru, že důležitá je čistá napenetrovaná zeď bez prachu, použití perlinky na celé plochy nemá smysl. Zkoušky jsem dělal, protože jsem se omítky bál, neznám nikoho, kdo by s ní měl praktickou zkušenost. Po první zimě se rozšířilo několik prasklin od horních rohů oken, takže by asi mělo smysl dát perlinku kolem oken. Další trhliny nevznikají.

Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl k nákupu: koupil jsem 3500kg omítky a 140kg penetračního nátěru za 38692 Kč. To jsem měl spočítáno na vrstvu 6mm, s 20% rezervou na nerovnosti povrchu. Firma Baumit má na svých stránkách velmi pečlivě zpracovaný postup, který jsme nastudovali se zedníkem z blízké vesnice. Zedník-důchodce tuto omítku viděl poprvé, ale na rozdíl od ostatních byl zvědavý a pustil se do toho se mnou. Sám jsem neměl dobrou zručnost při natahování omítky a taky by mi zpracování tak velkého množství trvalo neúměrně dlouho. Baumit ratio slim obsahuje jemný písek, takže povrch je po zafilcování hrubší, než u omítky Knauf. Ale po vyschnutí lze zeď přejet smirkovým papírem, volné kamínky se vysypou a omítka je hladká. Perlinku jsme použili pouze tam, kde je ve zdi potrubí a na spáry mezi jednotlivými panely stropu. Strop je hladký, betonový, proto jsme jej napřed natáhli lepidlem a na spoje jednotlivých panelů dali perlinku.

Omítku jsme rozmíchávali v plechovce o objemu 20 litrů, podobně jak je to v návodu. Do vody se nasype skoro celý pytel a rozmíchá se vrtačkou do hladké hmoty. Hmota musí obsahovat co nejvíc vody, aby nebyla potřeba příliš velká síla při natahování, ale přitom musí držet tvar. Prostě musí být jak čerstvá šlehačka :-) Voda, nebo omítka se dodatečně přidávat může, ale rozmíchání hrudek trvá o dost delší dobu.

Natahování a filcování probíhalo přesně podle návodu: na zeď se omítkou přilepí omítníky a nanese se dostatečně silná vrstva. Ta se podle omítníků srovná latí, po několika minutách se špachtlí přerovná povrch a nechá zaschnout. V létě hodinu, na podzim skoro tři… Potom se filcuje vlhkým houbovým hladítkem.

Celkový čas nutný pro omítání domu je 120 hodin, které jsem zaplatil zedníkovi + 120 hodin mé práce, většinou rozmíchávání a filcování.

Jeden myslel na “Sádrová omítka

  • Dobrý den. Nejprve mne zaujal váš volací znak. Děda totiž taky radioamatéřil (ok2vjf). Mně to však netahlo, nicméně u Elektra jsem zůstal 🙂 Promiňte, chci se však dotázat na něco jiného. A to, jak hodnotíte Váš pokus s vnitřní omítkou dnes? Byla Vaše volba správná, nebo by jste na postupu a volbě materiálu něco změnil? Chci totiž postupovat stejně jako vy nakonec. Děkuji. S pozdravem Pavel Kramoliš, tel.: 774893324

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *