Stavební povolení
Červen 2009 – září 2009: první úvahy o bydlení
Na začátku roku 2009 jsme s Jitkou začali přemýšlet o tom, jak by měl vypadat náš budoucí domov a jak získat stavební povolení. Prohlíželi jsme katalogy i rodinné domky v okolí, diskutovali o tom, co se nám líbí a co ne. Taky bylo potřeba přizpůsobit rozložení místností vzhledem k poloze pozemku tak, aby obytné místnosti byly na jih a západ a technické na sever. Přitom potřebujeme vchod do domu a vjezd do garáže k silnici, to je na jihovýchod. Abychom si uměli líp představit co nás čeká, začal jsem naše představy modelovat na počítači. Ze začátku to vypadalo jako zbytečná práce, vždyť těch pár místností se dalo nakreslit i na papír. Ale dnes, při výpočtech spotřeby materiálů, při přemýšlení o mnoha konstrukčních detailech a plánování rozvodů mi 3D model domku hodně pomáhá.
Domek bude zděný, částečně podsklepený, s obytným podkrovím. Rozměr domu je 10 x 10 metrů, k tomu je přistavěna garáž. Topení jsme vymysleli jako kombinaci krbové vložky a elektrického topení.
Říjen 2009 – březen 2010: projekt a stavební povolení
Jako projektant nám byl doporučen starší pán z blízké vesnice. On vlastně moc neprojektoval, spíš překreslil naše obrázky do formy přijatelné pro stavební úřad. Tam jsou na jeho práci zvyklí, takže projekt byl schválen bez připomínek. Mezitím jsme celkem bez problémů vyřešili několik dalších věcí:
– stanovení radonového indexu pozemku
– vyjádření ČEZ distribuce k existenci sítí na pozemku
– žádost o připojení zařízení k novému odběru elektrické energie
– vyjádření Telefonica O2 k existenci sítí na pozemku
– vyjádření RWE k existenci sítí na pozemku
– vyjádření vodáren k budoucímu odběru vody
– vyjádření k připojení kanalizace
V roce 2009 už bylo potřeba k žádosti o stavební povolení přikládat průkaz energetické náročnosti budovy. Původní myšlenka tohoto dokumentu snad není špatná, je užitečné zamyslet se nad změnami spotřeby energie při použití různých stavebních materiálů, způsobů vytápění, orientace místností ke světovým stranám… Ale praktická realizace je přinejmenším úsměvná a výsledkem může být papír, který nemá se stavbou nic společného.
Ze seznamu energetických auditorů na internetu jsem náhodně vybral pět lidí v okolí našeho bydliště a poslal jim stavební část projektu s tím, aby mi nabídli cenu a termín vypracování požadovaného průkazu energetické náročnosti. Cena se pohybovala od 3500Kč do 9000Kč, někteří upozornili na dle jejich názoru vážné nedostatky ve stavební části projektu. Od nejdražšího jsem se dozvěděl, že nemá tiskárnu a proto musím přijít osobně už kvůli nabídce :-) Energetický štítek vypracoval auditor, který nechal stavební část tak jak byla navržena a nakonec přidal pár pro mě užitečných názorů na co dát při stavbě a zateplování pozor, abychom ušetřili.
Nakonec zůstaly podpisy sousedů: Náš pozemek je 23 metry široký v mírném svahu, mezi dvěma novými domky. Na pohled se zdá, že svah bude pár centimetrů, ale v šířce celého domu je to víc než půl metru. To by chtělo srovnat, jenomže jak? Buď by u jednoho ze sousedů byl svah, nebo bychom druhému zasypali plot. Nakonec jsme vymysleli, že posuneme garáž o 0,25m níž. Sousedi podepsali formulář, získaný na stavebním úřadě a pak už jsme jenom čekali na územní souhlas a souhlas s provedením stavby. Stavební povolení není potřeba, protože zastavěná plocha je do 150m2.
Zbytek zimy jsem využil k seznámení se s nabídkou materiálů. Ve všech blízkých obchodech jsem poptal seznam zboží, které budeme potřebovat pro hrubou stavbu. V zimě mají obchodníci víc času a já si udělal dobrý obrázek o tom, s jakými lidmi a cenami se budu setkávat během následujících měsíců při nákupech věcí na stavbu. Taky jsem zjistil, že v Olomouci existují firmy na atraktivních místech, s větší reklamou, kde si mohou dovolit účtovat větší ceny a potom pár firem, které mají menší reklamu, ale lepší ceny.
V půlce března 2010 ze stavebního úřadu poslali souhlas s provedením stavby a my navštívili zedníka. Důchodce, který slíbil, že nám přijede pomoct a hlavně poradit, když budeme potřebovat.
Za složku plnou výkresů, dokumentů a vyjádření různých úřadů jsme zaplatili třicet pět tisíc a můžeme se pustit do realizace.
Přízemí:
Pingback: Nádrž na dešťovou vodu
Pingback: Náklady na stavbu domu svépomocí