Nádrž na dešťovou vodu
Uvažovali jsme o tom, jakým způsobem získávat během roku vodu pro zalévání zahrady:
Vrtaná studna – voda je u nás v hloubce minimálně 20 metrů, náklady na vyvrtání studny jsou vysoké a studna sama by nefungovala moc dobře. Vodní sloupec ve vrtané studni by měl malý objem a při větším jednorázovém odběru vody (zalévání) se studna rychle zanáší pískem, který se do ní sesouvá. Optimální je, takovou studnu doplnit o nádrž, která je po malých dávkách doplňována ze studny tak, aby nedocházelo k rychlému poklesu hladiny ve studni. Takže i když bychom se někdy v budoucnu rozhodli pro vyvrtání studny, budeme potřebovat jímku o objemu několika kubíků.
Pitná voda z vodovodu – na zalévání zahrady je jí škoda, navíc tlak ve vodovodu u nás není zrovna velký. Cenově to nevyjde úplně špatně, vrtaná studna s čerpadlem a ostatním vybavením bude stát kolem 60 000Kč, to je 850 kubíků vody při současné ceně.
Plastové, nebo ocelové sudy – pro dostatečný objem jich musí být hodně, na zimu se musí schovat… tohle se mi nelíbí.
Nádrž v zemi – jednorázově pracné řešení, ale v budoucnu by mohlo být užitečné s malými náklady na provoz.
Dešťová voda a stavební povolení
Součástí stavebního povolení je požadavek na zacházení s dešťovou vodou. Do obecní kanalizace není možné svádět dešťovou vodu ze střech a vydlážděných ploch, voda musí zůstat na pozemku. Podle původního projektu měla být vedena do vsakovacího potrubí. Na stavebním úřadě po mě chtěli hydrogeologický průzkum budoucí zahrady, aby bylo možné schválit použití vsakovacího potrubí. Tak jsem na úřadě z potrubí udělal propiskou nádrž s tím, že kolaudace je daleko a kdo ví, co všechno pak ještě vymyslím.
Nádrž v zemi může být postavena ze ztraceného bednění, podobně jako sklep. Vzhledem k tomu, že už jsem jeden sklep postavil, se mi do dalšího vůbec nechtělo. Raději uložíme do země plastovou nádrž, určenou k obetonování.
Máme 160m² střechy, prostudoval jsem dešťovou mapu a rozhodli jsme se pro objem 8 kubíků. Plastová nádrž byla koupena v Olomouci od firmy Plast Trade. Cena je kolem 20 tisíc, k tomu beton, potrubí, čerpadlo, rozvod vody po zahradě… snad bude stačit 35 tisíc.
Hloubka uložení horní hrany nádrže je určena spádem potrubí, které vede od jednotlivých svodů okapů. Takže jsem se dopočítal k 70cm. K tomu jímka vysoká dva metry a nějaký centimetr betonu pod ni… a jsme skoro na třech metrech hloubky díry, kterou musím vykopat. No a bagrem to asi nepůjde, protože nádrž je za domem a kolem domu na našem pozemku neprojede stroj, který by se dostal do tak velké hloubky. Navíc jáma by asi nebyla dost přesná a spotřeboval bych hodně materiálu k obetonování. Takže ruční kopání, ornici máme skoro do dvou metrů, tak to šlo dobře. Průměr díry je o 15cm větší než průměr žebrování na nádrži, tam potom bude beton. To se dá celkem dobře kontrolovat během kopání provázkem a vodní váhou.
70cm země nasypané na horní plochu nádrže, celkem dobře izoluje proti promrzání, takže nádrž může být plná vody celou zimu. Pod víko nádrže jsem dal projistotu polystyren, ale asi je to zbytečné. Voda si ze dna nádrže bere dosti tepla, aby nemohla zamrznout.
Plastová nádrž určená k obetonování
Vybetonoval jsem dno jámy, rovina není úplně ideální. Měl jsem strach, že bude poškozeno dno nádrže. Tak jsem na beton narovnal polystyren tl. 3cm a pustil se do přípravy ke spuštění nádrže do země.
Nárž jsem po obvodě vyztužil roxory, přes jámu položil desky a natáhl na ně nádrž. Kolem nádrže jsem rozestavil tři palety a zatížil je tak, aby hmotnost zátěže byla větší, než hmotnost jímky. Jímka je zavěšena ve třech místech za nejspodnější roxor. Zkusil jsem ji pozvednout na upínacích pásech, kurtnách, které používám při přepravě materiálu na vozíku za osobním autem. To se nepovedlo, neumím rozložit hmotnost nádrže ani na 6 úvazků tak, aby vždy některá kurtna nepovolila. Takže je potřeba sehnat silnější kurtny. Od řidiče kamionu jsem půjčil tři upínací pásy a pustil se do spouštění. Při tomhle uspořádání na to stačím sám s manželkou. Já postupně povoloval jednu kurtnu po druhé, vždy po 10 – 20 centimetrech a manželka sledovala protější stranu nádrže, abychom nenarazili na stěnu jámy a nestrhli hlínu pod nádrž. No a za chvíli jsme se mohli pustit do betonování.
Kolem nádrže jsem postupně sypal ne moc kvalitní beton. Zároveň je nutné jímku plnit vodou, aby se nedeformovala tlakem čerstvého betonu. Pod horní okraj jímky jsem na několik míst uložil polystyren. Po vytvrdnutí betonu budu k jímce kopat drážky pro uložení potrubí. Polystyren najdu a do nádrže vyvrtám díru, do které vlepím trubku.
Připojení nádrže
Do jímky je potřeba přivést několik trubek. Dvě vedou od svodů z okapů, to je jednoduché, připojil jsem je těsně pod strop nádrže.
Přepad do kanalizace jsem chtěl zařídit tak, aby zápach z kanalizace nešel do jímky. To by šlo udělat sadou kolen v odpadním potrubí, které vytvoří sifon. Přepad ale bude využíván jenom velmi málo, takže by do sifonu musela být přivedena trubka, která jej při dešti zaplaví, aby v něm bylo vždy dost vody. Já využil jinou možnost, trubku přepadu jsem svedl poblíž dna nádrže, takže je zaplněna vodou pořád.
Poslední je hadice, která bere vodu ze dna nádrže a vede do sklepa rodinného domu. Tam máme čerpadlo a z něj rozvedené plastové potrubí po zahradě. Nádrž je vyztužena čtveřicí svislých sloupů – plastových trubek. Na jednu z nich jsem přivázal plovák, který odpojí čerpadlo, když je v nádrži málo vody. Ještě bych si mohl pohrát s nějakým elektronickým měřením výšky hladiny v nádrži, ale to až někdy jindy…
Hadice je z čerpadla vedena po zahradě na dvě místa, kde jsou umístěny kohouty.
Dobrý den.
Chci se s Vámi podělit o svoji zkušenost. Taky jsem se pustil do budování jímky. Postupoval jsem stejně jako vy, s tím rozdílem, že jsem nekupoval plastovou jímku, ale vyrobil ze starých prken sud o průměru 2m vysoký 2m. (3 velká kola ze dřeva jsem pobil prknama). Na to jsem s distancí 3 cm připevnil kolem dokola kari síť a toto za účasti osmi lidí spustil do díry. Za kari síť se to při spouštění pěkně drželo. Nakonec to zabetonoval kvalitním betonem a po zatvrdnutí vyrubal prkna, z nich vyšaloval strop se vstupem na čištění a vybetonoval. Pro jistotu ještě vystěrkoval vnitřek flexilepidlem. Ušetřil jsem odhadem 15000 oproti plastové jímce. Bylo to hodně pracné, ale času mám dost, tak jsem rád, že se něco ušetřilo. Na vstupu do domu mám starý vodoměr a dva provázkové filtry z Polska 40 a 5 mikronů.( cena je tam pětinová oproti zdejším obchodům) Původně jsem měl v garáži zahradní čerpadlo z Lidlu, ale v noci bylo slyšet a nedalo se to odhlučnit, tak mám nyní v nádrži ponorné Gude. Po 3 letech provozu už proteklo nádrží 140 kubíků. To je při našich cenách 13000kč. Ještě 3 roky a investice se možná vrátí. Vodou splachujeme, myjeme vše co jde a pereme v pračce. Žena původně prát odmítala, tak jsem musel předělat pračku, aby poslední máchání napustila vodu z řádu, ale po zkušenosti je to zbytečné. Voda z nádrže je čistá. Přeji Vám hodně spokojenosti s dílem a pravidelné srážky. S pozdravem Petr.
Dobrý den, děkuji za Vaši zkušenost. O možnosti vybetonovat jímku podobně jako Vy jsem také uvažoval, ale po dokončení stavby svépomocí mě činnosti jako je šalování, nebo natahování flexilepidla dost vadily… Tak jsem koupil jímku a čas využil jinak. Když jsem tahal vodovodní trubky po domě, uvažoval jsem stejně jako Vy. Vodu z řádu mám do koupelny vedenu přes sklep, ve kterém je i čerpadlo na vodu z jímky. Takže koupit filtr a propojit to, je velmi jednoduché. No a díky Vašemu příspěvku jsme s manželkou znovu otevřeli diskusi o koupání a praní v dešťové vodě. Závěr je, že dešťová voda je na takové věci příliš měkká. Takže se chci zeptat na Vaši zkušenost: opravdu se v dešťové vodě dá dobře umýt mýdlem a prát? Přece jenom, nespokojená manželka mě za úspory za vodu nestojí :-) Děkuji. S pozdravem, Franta.
to se ani nedivím, že nestojí…
Dobrý den, my máme ve studni jen měkkou vodu – moc měkká a proto se doporučuje pro kojence až od půl roku – tudíž v ní pereme, máme napojenou myčku, myjeme se v ní. Jediný problém který mám, je nedostatek minerálních látek při pití. Vaše paní ať se nestrachuje, prostě si zvykne a navíc ušetří za prací a mycí prostředky – do tvrdé vody se jich musí dát víc)
Já mám ekologicko-ekonomickou domácnost (myslím, pátrám a aplikuji, včetně výroby jogurtů, žitného kváskového chleba, kvašených nápojů, přírodní zahrada atp. = mám také dost času). Peru v mýdlovém rozvaru – jen to, co není šmucik (ložní prádlo, ručníky – na 60°C) zbytek v prostředku Ecover. Fleky a límečky u košil peru specialním ekologickým mýdlem, nebo je i Ecover na skvrny. Ve dvou lidech mne prací prostředky nestojí víc než 5 stovek ročně (i to jsem asi přehnala) – peru jen plnou pračku! Pokud máte montérky od bláta je nutné předem přes noc namočit, jak to dělaly naše babičky. Věci z dílny se musíte vyprat chemií (to u nás nehrozí). U všech várek dávám méně přípravku, než uvádí výrobce (to vychytáte). Utěrky z kuchyně vyvářím v Ecoveru, ale až mám plnou pračku, což znamená vlastnit dost utěrek a mít prostor, kde skladovat čisté i špinavé ;o)
V myčce používám jen sodu, kapku Ecoveru na nádobí a na oplach kyselinu citronovou. Doporučuji jen “ekologickým bláznům”, jako jsem já. Nádobí nesmí být tak zmazané jako v reklamě. Po obědě mastné hrnce hned namočím a s kapkou Ecoveru po odmočení “vyštětkuji”, i jiné příliš zmazané nádobí zbavím největších nečistot. Trvá to jen pár minutek. Dcera se mne ptala “na co máš tedy myčku”, ale pro mne je ekologický aspekt důležitý (složení výrobku – čističky nevyčistí – příroda si s tím neporadí = chudáci naši potomci). Dcera je členem rodiny s jinými příjmy a nemá cenu komentovat, kolik mají aut, jak často létají, každý máme svůj přístup a zodpovědnost … atd. ….. ale jinak jsem normální :o)))))))))
Začala jsem díky ekologickému myšlení a vedlejším produktem se stala finanční úspora.
Snad Vám budou alespoň některé moje informace k užitku. Zdraví Eva
Taky jsem dneska ráda, že nádrž na dešťovku máme. A to jsem tehdy hodně vyváděla, co si to manžel vymyslel. Naštěstí se nám podařilo zjisti, že se na ně dají sehnat dotace a envipur, od kterého máme nádrž, nám s dotací i pomohl. My máme hodně podmáčený pozemek, spodní voda, a tak máme samonosnou bez betonáže pro nestabilní podloží. Dneska jsem za to fakt ráda. V létě nám prvně obec zakázala používání obecní vody na zahradu a prý to bude každý rok. Bude asi hůř. Jestli už o ní přemýšlíte, počítejte také s filtrací a čerpadlem. bez filtrace to nemá smysl.