Sklep

Březen 2010: vyznačení základů domku na poli a příprava pro stavbu sklepa

Půdorys domku včetně naměřených rozměrů pozemku jsem nakreslil tak, abych mohl dopočítat všechny úhlopříčky, které by se mohly při rozměřování hodit. No a potom už jsme s Jitkou odměřili vzdálenosti od sousedů, od silnice a zarazili kolíky. Obdélník v místě, kde bude sklep jsme vyznačili vápnem a počkali, až přijede bagr. Ten byl s hloubením jámy o rozměru 4×6 metrů a hloubce 2,5m hotový za pár hodin.

Duben 2010: betonování základů a stavba zdí

Ztracené bednění dodala firma Prefa Pecina. Stěny budou vyzděné ze ztraceného bednění šířky 30cm, ale základové pasy pod nimi musí být široké alespoň 50cm. To už je potřeba dodělat ručně, náš bagrista v tak velké hloubce není dostatečně přesný. Potom jsem do pasů naskládal několik větších kamenů, abychom ušetřili beton, který budeme vyrábět ručně. Pro pohodlnější práci při srovnávání betonu na dně sklepa jsem použil dvojici ocelových profilů, druhý den šly z nevytvrzeného betonu ještě docela dobře vytáhnout a spáry dobetonovat. Na spouštění betonu do budoucího sklepa jsme vyrobili koryto z vlnitého plechu, aby se beton nesypal z moc velké výšky. Už když se sype z půl metru, jde vidět, jak se hrubší zrna písku oddělují od jemných a beton není homogenní. Celou dobu jsme používali štěrk frakce 0-22mm.

Při zakládání první řady tvárnic je potřeba prvně položit rohové tvárnice na čerstvý beton z jemného písku, srovnat výšku a můžeme začít zdít. Ve stavebninách měli malé dřevěné klínky pro obkladačské práce. Tvárnice ztraceného bednění se mi nezdály moc přesné, tak jsem je koupil a ukázalo se, že jsou dobrým pomocníkem při zdění. Posledním důležitým nástrojem je úhlová bruska. Na tu jsem zvyklý z práce, při broušení a řezání oceli, tady budeme potřebovat jiný kotouč. Je lamelový a na obvodu má nanesenou vrstvu směsi diamantu. Tvárnice i beton s ním lze dobře řezat, jenom se nesmí moc spěchat, aby se kotouč nepřehřál. Bruska by měla občas běžet naprázdno, aby byla diamantová vrstva chlazena proudícím vzduchem a neubývala moc rychle.

Jednotlivé řady tvárnic jsme plnili betonem z míchačky a za pár dní byl sklep vystavěn. V rozestupu 50cm jsem do cihel vkládal svislé ocelové výztuhy a ve třetinách výšky zdí jsou uloženy vodorovné. Ty vyšší jsou uloženy tak, aby na ně mohly být napojeny betonové pasy základů domu. Tím bych chtěl snížit riziko praskání základů v místě, kde se mění jejich hloubka.

Nakonec ještě úvahy o zateplování a izolaci: Chceme mít studený sklep pro skladování potravin, takže zateplování není žádoucí. Stavební místo je na kopci a v okolí je několik sklepů bez izolace proti vlhkosti, takže i ten náš bude bez izolace. Stejně jsem nepřišel na to, jak udělat izolaci sklepa a přitom jej spojit se základovými pasy domu, které izolovat nebudeme.

Květen 2010: strop sklepa

Pořád prší, takže práce jde mnohem pomaleji, než jsem čekal. Už čtrnáct dní čekáme na lepší počasí, aby bylo možno položit IPE profily, hurdisky a vybetonovat strop. Ve sklepě je 5cm vody, naštěstí už není potřeba chodit dolů a v okolí stavby vodu rychle spotřebovává vojtěška, kterou tu družstevníci zaseli před několika lety. To ještě nevěděli, že se nám bude hodit pro neustálé vysoušení pozemku v letošním deštivém létu.

Sklep jsme v roce 2010 pořídili za 62 000Kč.

Schodiště do sklepa je přivrtáno do podlahy a stěny na chemické kotvy. Jde o jednoramenné schodiště vytvořené z profilů U120, pozinkované schodišťové stupně dle DIN 24531 jsem koupil ve společnosti Perfolinea Prostějov.